Transfer
 
  Přihlášení  

VÁPENKA - poznejte kousek historie

Společnost s názvem Velká dohoda mezi sebou uzavřelo devět vápenických rodin z nedalekého Lipovce.
V roce 1928 postavili vápenku a za necelého půl století jejího provozu v ní vypálili přes milion tun vápence, který byl vytěžen v přilehlém kamenolomu.

Ve své době byla největší a nejmodernější vápenkou v Moravském krasu a její vysoce kvalitní produkt byl znám po celé střední Moravě. Je příkladem posledního stadia technologického vývoje vápenických pecí, coby nástroje lidové řemeslné tradice.

Přijďte se do vápenky blíž seznámit s historií vápenictví a s věcmi našeho každodenního života, při jejichž výrobě se bez vápna a jeho složek ani dnes neobejdeme.

                                       klikněte pro zvětšení okna

Co?

Historie a současnost vápenictví na panelu na stěně vápenky.

Kde?

Na stěnách v přízemí objektu vápenky.

 

MAPA

Pro koho?

Pro všechny zvídavé, malé i velké.

Za kolik?

Zdarma

Lidové vápenictví na Drahanské vrchovině,
2. polovina 18. století
(Pavel Kurfürst, úryvek)

 ... Vápenec je ve vrchních vrstvách silně zvětralý, proto bylo možné ho zpočátku dobývat jen sochory. Později museli používat i špičák a železnou palici na zatloukání klínů, až 12 kg těžkých. Když při lámání narazili na kompaktní skálu, používali střelného prachu. Díry pro nálože vrtali nebozízem, který během otáčení zatloukali do skály těžkým kladivem. Tuto práci vykonávali většinou s pomocníky, ponejvíce s manželkami, které otáčely nebozezem, zatímco vápeník jej zatloukal. Byla to fyzicky velmi těžká práce, zejména pro ženy z vápenických rodin.

Každý vápeník měl jeden lom, ve kterém pracoval sám nebo se svou rodinou. Kámen lámali vždy jen v množství, které stačili odvézt jedním vozem nebo jedněmi saněmi k vápenici. V malých kamenolomech se pracovalo po celou zimu a vápeník si za tu dobu musel nalámat mezi 60-110 tunami kamene na celou příští sezónu. Znamená to, že ve svízelných zimních podmínkách musel nalámat a na vzdálenost asi šesti kilometrů odvézt 130~230 fůr vápence. Kámen se lámal od prosince do konce února. Vápeník tedy musel každý den do Vysočan přivézt tři, někdy i čtyři fůry kamene. Vysočanští vápeníci skladovali vápenec každý zvlášť v těsné blízkosti svých vápenic. V přestávkách mezi dovozem kamene připravovali vápenec pro použití v peci, jejíž správné založení vyžadovalo značné dovednosti. I menší chyba v založení vápenice mohla mít za následek částečně nebo i zcela zmařený výpal.

Kromě lámání kamene si musel každý vápeník připravit před zahájením pálení zásobu 150-240 m3 smrkové kulatiny, potřebné pro výpal přichystaného vápence. 

Tato nesmírná dřina byla ještě ztěžována naprosto špatným stavem cest a velkou vrstvou sněhové pokrývky.

...

 

Aktuality

Areál otevíráme

ve čtvrtek 13.4. 2017

 

Chtěli byste někoho obdarovat

a nenapadá Vás čím?

Zkuste poukaz

na Velkou dohodu