Máte rádi přírodu? Zajímá Vás co zrovna kvete na okolních stráních? Co Vám to proletělo houpavým letem nad hlavou? Co se tak rychle a celkem hojně prohání pod hladinou tůňky v lomu? Co se skrývá hluboko pod Vašima nohama?
Projděte se v lomu mezi dřevěnými panely, zavěšenými na kmenech stromů.
Je velmi pravděpodobné, že na nich najdete odpověď na podobné otázky. S citem a poutavě je pro Vás sepsali pánové Václav Cílek, Ivo Dostál a Roman Zajíček.
Panely:
Na kmenech borovic, na dně lomu.
Od předškoláků (tabule mají hodně obrázků) po seniory (tabule jsou blízko laviček)
Zdarma
Botanika v lomu a blízkém okolí
Lomy po ukončení těžby bývají spíše jizvou v krajině. Vždy se však jedná o přechodný stav i když z lidského měřítka to trvá dlouho než je osídlí první rostliny a stanou se přijatelnými našemu pohledu. Ale i tak extrémní slunná a suchá stanoviště poskytují vhodné podmínky pro život rostlin. Jako první pionýři se objevují druhy s jemnými semínky, které přináší vítr ze širokého okolí nebo druhy jejichž semínka roznáší ptáci ve svém trusu. Mimo mechů, lišejníkú jsou to i různé trávy, byliny a z dřevin např. vrba jíva, topol osika, ale také borovice, smrk či modřín. Vytváří stín a z opadu či rozkladem svých těl vzniká humus, který potřebují rostliny náročnější na živiny a zlepšují se i vlhkostní poměry. Postupem času se lomy stávají součástí krajiny s bohatým výskytem často i vzácných rostlin a živočichů, kteří zde díky různorodosti životních podmínek nachází své útočiště. Konečný stav tohoto vývoje je sice často les, ale drobnou péčí je vhodné, pro poučení, pro bohatství druhů a krásu těchto společenstev, se je snažit v této fázi vývoje zachovat.
Krajina Moravského krasu
Moravský kras je jednou z nejkrásnějších moravských oblastí celé a určitě nejtajemnějším územím celé České republiky. Lidé sem přicházeli již v době kamenné, sídlili zde a ve zdejších jeskyních provozovali své rituály. Později zde těžili železo a proto vznikly slavné blanské a adamovské železárny. Těžili vápenec a pálili z něj vápno. Z opuštěných lomů se stávaly ostrůvky nové divočiny, kde můžete spatřit rostliny, které u volné přírody téměř zmizely i geologické jevy včetně jeskyně, které by jinak byly skryté pod povrchem. Lidskou činnost připomene i jedna z mála téměř úplně zachovaných vápenek. Procházka naučnou stezkou vás zavede do míst, kde si člověk a příroda podávají ruce jako rovnocenní partneři.
Seznamte se s autory jednotlivých oddílů.
Ing. Ivo Dostál
vztah k přírodě prakticky realizoval studiem na lesnických školách od učňovské až po školu vysokou a angažovaností v organizacích ochrany přírody od TISu počínaje a ČSOP konče včetně členství v redakční radě časopisu pro ochranu přírody a krajiny Veronica. Řadu let se podílel se na mapování Územních celkú ekologické stability a dodnes se podílí i na mapování výskytu vzácných druhů rostlin a živočichů. Po krátkém působení v lesnictví pracoval jako hydrolog Českého hydrometeorologického ústavu v Brně.
RNDr. Václav
Cílek, CSc.
Václav Cílek je geolog se širokým přesahem. Intenzivně se věnoval jeskyním i vývoji české a moravské krajiny. Je nejenom autorem mnoha vědeckých pojednání, ale také článků, esejí a knih určených široké veřejnosti. Jeho nejznámější knihou jsou „Krajiny vnitřní a vnější“. Mystériím podzemí a to včetně Moravského krasu se věnuje v knize „Orfeus, kniha podzemních řek“.
Ing. Roman Zajíček
Vystudoval jsem Vysokou školu zemědělskou, od roku 1991, tedy již 24 let pracuji v ochraně přírody, aktuálně na Agentuře ochrany přírody a krajiny ČR jako zoolog. Zabývám se především herpetologií a ichtyologií, za plazy cestuji i do tropů. O svých cestách do tropických oblastí a o problematice kácení deštných lesů pořádám přednášky pro širokou veřejnost, externě vyučuji na středních a vysokých školách. Před časem jsem dlouhodobě spolupracoval s Českou televizí Brno na popularizaci zoologie v pořadech pro děti a mládež.